pátek 14. října 2011

Školka a školka

Asi by bylo hloupé tady srovnávat běžnou školku se speciální. Běžná školka může být výborná i naopak, totéž platí i u té speciální. Přesto si dovolím malé srovnání u těch našich školek. To správné hodnocení by mělo asi v konečné fázi stejně zaznít od Sárinky, ale její jedinou odezvou je, že docházku do školky nestagnuje a do třídy hned z šatny utíká. Paní učitelku má jedním slovem skvělou, taktéž dostala pracovní sešit, v kterém plníme o víkendech různé úkoly. Velké plus vidím v tom, že Sárinka jezdí na různé menší akce mimo školku, v běžné školce z nich byla vyřazována. Naopak mínus vidím v malém počtu divadélek. Běžná školka si objednávala divadelní představení přímo do školky, mohla si to při tak velkém počtu dětí dovolit. Na nástěnce se tak objevovaly i 4 divadelní představení za měsíc. Taktéž se mi v minulé školce líbila nástěnka, kde byl rodič informován o všech připravovaných akcích v ten daný měsíc. To mi v té naší speciální školce trochu chybí.  Nemohu říct, že by se mi nová školka nelíbila. Myslím si, že přístup k dětem je opravdu tolerantní, možná na to i Sárinka trochu hřeší. Připadá mi, že si více dovoluje. V běžné školce měla nastavena přísná pravidla, žádné nošení v náruči, odbíhání apod. Vše se ale časem jistě upraví. Přes všechno to pozitivní tu je ale skutečnost, které jsem se dost obávala a bohužel se vyplnila. Do školky chodí autistický chlapeček, který má značnou hyperaktivitu, je hodně hlučný, agresívní, nepřízpusobivý. Sárinka se ho bojí a v jeho přítomnosti se chová naprosto odlišně. Je nervózní, vystrašená. Nejhorší ale je, že jeho chování začíná napodobovat. Ječí, napodobuje jeho chůzi, jeho projevy kývání (něco shodí, do něčeho bouchne, plivne). Dělá to hlavně ve školce a někdy i cestou domů.  Jsem z toho smutná, protože podobné období jsme si již prošli a já bych ho moc nerada opět prožívala. Vím, že to nebude nikdy ideální a potíže budou neustále, ale hrozně nerada se vracím zpět k něčemu horšímu, co už tu jednou bylo a my zažili, že to jde sice s větším úsilím, ale jde to a líp.

6 komentářů:

  1. Leni,máme stejné nápady,taky jsem teď chtěla psát o školce:-)Justýnku zase vyřazují ze všech akcí,nesmí s nimi do knihovny,na keramiku atd...začíná mě to hodně mrzet a štvát,taky se o tom chystám napsat.Co se týče Vaši školky,je to blbý ,ale je to speciálka a tam prostě speciální děti patří,taky nevíš jestli by to obyč školky kam Sárinka chodila nepřišel nějaký hyper nebo něco podobného a nebylo by to stejné..Já si myslím,že se to zase odnaučí,ale chápu že nejsi ráda,že dělá projevy které nedělala,Justy jde teda ze zlozvyku do zlozvyku:-(právě máme namáčení věcí do vody:-(

    OdpovědětVymazat
  2. Ona to má každá školka po svém. U nás je zase notýsek, kam paní učitelka píše co se bude dít a nástěnky jsou spíš obecné.
    Paní učitelky jsou moc fajn a tak se Míšovi bohužel povedlo ochočit si je k obrazu svému. Vozí se kočárem a čurá opět do pleny (bohužel i doma). V tomto jsme se vrátili o dost zpět. Jsme ale s paní učitelkou domluveni, že se to budou snažit postupně odbourávat.
    Na druhou stranu se zase zlepšil ve vztahu k dětem a občas i překvapí novou dovedností :-).
    Ono každé má své pro i proti. Souhlasím s Luckou, že i v normální školce by to mohlo dopadnout podobně. Tak jenom být trpělivý a vydržet, oni se to ty naše dítka zase naučí resp. odnaučí :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Hlavní je, že je Sárinka ve školce spokojená. A vše ostatní se snad brzy srovná samo. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jenda je hyperaktivní. Někdy si říkám, že možná proto ho ve školce nechtějí? Má možnost jen na 2 hodiny jednou týdně, což je směšné a ještě máme dojíždět 2Okm (ted tam tedy 4 měsíce nebyl - prázdniny, moje nemoc). Nedá se tomu říkat integrace do školky. Takhle si na děti asi nezvykne.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Leni, jak vidim, vsude je neco. Ono se opiceni po chlapeckovi Sarince casem zprotivi, uvidis, ted je to pro ni jen zajimave. Tedy pevne v to s tebou doufam. Ohledne divadelka....zkus se nekoho kompetentniho ve skolce zeptat, je to mozna hlavne vec financi, maji asi jine priority...Preji, at je Sari hlavne ve skolce spokojena a pokroky uz se samy dostavi.:-)Pa pa J.

    OdpovědětVymazat
  6. Leni, tak tohle je článek přesně pro mě. Syn chodil do běžné MŠ a byl milovaný. Už vím proč, neobtěžoval učitelky, maloval celé dny, mlčel. Mě nic zlého nenapadalo. Až v 1.tř. ZŠ měla učitelka podezření a to dostalo takový spád, že jsme byli v Aple po 2měs!!!
    Nemůžu tu veřejně popisovat detaily, ale z běžné ZŠ přecházíme do speciálky. Byla jsem tam ve čtvrtek a jsem zatím nadšená. Menší útulné prostory, jako rodinná atmosféra. Ale také tam prý chodí živější klučina. Ale necouvnu, syn také "nesměl" na lampionový průvod, na Zamykání lesa, na keramiku...tam prý není asistentka a já jako matka se nehodila.
    Nebudu to rozepisovaz, držím palce, ať si Sárinka více soustředí na dobré věci a ty špatné pokud odkouká, ať brzy nahradí jinými lepšími.
    Magda

    OdpovědětVymazat