Rádi chodíme do lesa na houby. S Lukáškem je to v pohodě, se Sárinkou už obtížnější. Při prvním houbaření nechtěla jít do lesa vůbec, asi se trochu bála. Když už v lese byla, tak zase po lese nechtěla chodit. Sedla si na pařez a nehla se. Pak objevila, že se dají houby trhat a drobit na titěrné kousky. Neměla jsem z toho radost, protože jsem se bála, že něco sní. Jinak to s ní ale nešlo, tak místo hledání po zemi, jsme pořád koukali po Sárince. Při druhém houbaření se Sárinka zapojila. Sbírala s námi houby, dokonce je i čistila. Při třetím jsme ji do lesa už nedostali. Řvala v autě na celé lesy, ani z něho nevystoupila.
Podle Sárinky se dá košík daleko lépe využít, než jen na houby.
Ještěže máme takové pomocníky.
Žádné komentáře:
Okomentovat